Výzkumníci ve Švédsku měřili výnos ječmene ve vertikálním agrovoltaickém zařízení. A zjistili, že navzdory stínu vytvářenému moduly jsou výnosy srovnatelné s kontrolními podmínkami na otevřeném poli, ne-li o něco vyšší. Jejich metodika se může replikovat

Výzkumníci ve Švédsku měřili výnos ječmene ve vertikálním agrovoltaickém zařízení. A zjistili, že navzdory stínu vytvářenému moduly jsou výnosy srovnatelné s kontrolními podmínkami na otevřeném poli, ne-li o něco vyšší. Jejich metodika se může replikovat i pro jiné lokality a plodiny.

Vědci z Mälardalen University ve Švédsku zkoumali účinky vertikálního agrovoltaického (APV) systému na výnos ječmene a obsah živin ve Švédsku. A to během vegetačního období 2023.

,,Soubor dat ukazuje, že ječmen pěstovaný ve vertikálním APV systému má srovnatelné výnosy s kontrolními podmínkami na otevřeném poli. A to i přes nárůst zastínění v důsledku vertikálních panelů," řekla hlavní autorka výzkumu Silvia Ma Lu. ,,Datový soubor obsahuje podrobnosti o výnosech zrna a slámy, obsahu bílkovin a hladin škrobu. To spolu s údaji o počasí a slunečním záření z vegetačního období."

,,Léto 2023 bylo poznamenáno kontrastními extrémy se suchým a horkým počasím v červnu. A silnými dešti v červenci a srpnu," dodal spoluautor, Pietro Campana. ,,Konkrétněji bylo pozorováno, že průměrný výnos ječmene ve všech různých oblastech vertikálního agrovoltaického systému byl vyšší než v kontrolní oblasti, ale nebyl statisticky významný."

Vertikální agrovoltaika pro výnos ječmene během vegetačního období

Vědci provedli analýzu ve vertikálním agrovoltaickém zařízení umístěném v Kärrbo Prästgård poblíž Västerås ve Švédsku. Pro hodnocení výnosu ječmene uvažovali parametry jako obsah dusíku, obsah dusíkatých látek, výnos jádra, výnos slámy, obsah škrobu v jádrech a hmotnost tisíc zrn (TKW). Výsledky se porovnávaly s výsledky referenčního grafu bez fotovoltaických systémů.

Vzorky se ručně sklidily pět centimetrů od země 7. září 2023, přičemž každý vzorek odpovídal čtvercové ploše 0,25 m². Čerstvá hmotnost vzorků se změřila ihned po řezání. Následně se vzorky sušily při 60 °C po dobu 24 hodin a znovu zvážily pro stanovení obsahu sušiny (DM).

,,Výnos jádra a slámy se poté vypočetl podle toho," vysvětlili vědci. ,,Předpokládalo se přiblížení stejného množství obsahu vody v jádrech a slámě při řezání."

Skupina uvedla, že navrhovanou metodiku lze replikovat i pro jiné lokality a plodiny.

Jejich zjištění se prezentovala v článku „Údaje o účincích vertikálního agrovoltaického systému na výnos plodin a obsah živin ječmene (Hordeum vulgare L.) ve Švédsku“, publikovaném v Data in Brief. „Zjištění podporují další výzkum systému APV, například pro ověřování modelů plodin. Podporují také spolupráci prostřednictvím sdílení dat z terénních experimentů,“ uvedl Ma Lu.

Jiný výzkumný tým na univerzitě v Mälardalen nedávno vyvinul algoritmus pro optimalizaci výnosu elektřiny v agrovoltaických instalacích s vertikálně namontovanými bifaciálními fotovoltaickými moduly.

Další výzkumníci na téže univerzitě vytvořili postup pro identifikaci a klasifikaci vhodných oblastí pro instalaci agrovoltaických systémů.

Zdroj: pv-magazine, TowPoint