Vesmírná solární energie pro pozemní energie
Solární projekt Cassiopeia má za cíl využít sluneční světlo shromážděné vesmírným satelitem pro potřeby pozemské energie. Vyrobená elektřina by se přeměnila na radiofrekvenční mikrovlnné záření vysílané do antény na Zemi. Počáteční LCOE by podle britské studie bylo
Solární projekt Cassiopeia má za cíl využít sluneční světlo shromážděné vesmírným satelitem pro potřeby pozemské energie. Vyrobená elektřina by se přeměnila na radiofrekvenční mikrovlnné záření vysílané do antény na Zemi. Počáteční LCOE by podle britské studie bylo 48 EUR (1 177,39 Kč)/MWh.
Společnost IECL se sídlem ve Velké Británii vyvinula projekt nazvaný Cassiopeia pro výrobu solární energie ve vesmíru pro potřeby pozemské energie.
Projekt se pojmenoval podle 2 000 tunové družice umístěné 36 000 kilometrů nad Zemí. Satelit by sbíral sluneční energii pomocí velkých, lehkých zrcadel, každé o průměru až 1 700 m. A umístěných pod úhlem 45° do spirálovitého pole až 60 000 solárních panelů, které produkují elektřinu.
„Vesmírná solární energie má dvě obrovské výhody oproti tradičním metodám. Na jedné straně umístění satelitu zachycujícího sluneční světlo do vesmíru znamená, že bychom nemuseli pokrývat velké plochy země solárními panely,“ řekl Ian Cash, šéf IECL. inženýr a autor knihy „CASSIOPeiA – Nové paradigma pro vesmírnou solární energii“, publikované v časopise Acta Astronautica. ,,Na druhou stranu bychom nebyli závislí na místních povětrnostních podmínkách nebo na tom, zda je den nebo noc."
Využití slunečního světla
Studie dospěla k závěru, že se může rozmístit systém sestávající z družice Cassiopeia na geostacionární oběžné dráze. Ta by na družici vygenerovala asi 3,4 GW elektřiny. To se může převést na radiofrekvenční mikrovlnné záření s účinností 85 %. Čistý výkon 2,9 GW by pak byl přenášen do přijímací antény umístěné v pevném bodě na zemi. Anténa by přeměnila elektromagnetickou energii na stejnosměrnou elektřinu a poté by prostřednictvím invertoru dodávala do sítě čistý výkon 2 GW střídavého proudu.
Vývoj a spuštění projektu by stálo 16,3 miliardy GBP (461 322 056 395 Kč). Vezmeme-li v úvahu minimální míru návratnosti investic 20 % ročně, zpráva dochází k závěru, že vesmírný solární systém by mohl po dobu své životnosti přibližně 100 let vyrábět elektřinu za 48 USD (1 174,99 Kč) za MWh. Pokud se projekt rozšíří, může pokrýt více než 150 % veškeré celosvětové poptávky po elektřině.
Projekt počítá s pilotním projektem o výkonu 40 MW umístěným na nízkou oběžnou dráhu Země v letech 2027 až 2031. V letech 2036 až 2039 by na oběžné dráze měl být produkční prototyp o výkonu 2 GW.
Začátkem roku 2022 zadala Evropská kosmická agentura (ESA) dvě nezávislé studie nákladů a přínosů vesmírné solární energie pro potřeby zemské energie. A to od britských a německých poradenských firem Frazer-Nash a Roland Berger.
Studie se dokončily v srpnu 2022. A obě dospěly k závěru, že do roku 2040 se může poskytovat elektřina v Evropě za konkurenceschopnou cenu. Celkové náklady na pilotní vývoj, který by generoval 2 GW, se odhadují na 2,3 EUR miliard (56 426 328 904 Kč) a 3,5 miliardy EUR (85 863 753 150 Kč).
Zdroj: pv-magazine, TowPoint