Program fotovoltaických energetických systémů Mezinárodní energetické agentury (IEA PVPS) nedávno zveřejnil zprávu o trendech ve fotovoltaických aplikacích pro období 2021-22. Ceny polysilikonu, waferů, článků a modulů vzrostly, zatímco výrobní kapacita v Číně i mimo ni vzrostla.

Program fotovoltaických energetických systémů Mezinárodní energetické agentury (IEA PVPS) nedávno zveřejnil zprávu o trendech ve fotovoltaických aplikacích pro období 2021-22. Ceny polysilikonu, waferů, článků a modulů vzrostly, zatímco výrobní kapacita v Číně i mimo ni vzrostla.

IEA PVPS nedávno zveřejnila svou nejnovější zprávu na téma „Trendy ve fotovoltaických aplikacích 2022“. Fotovoltaický průmysl zaznamenal vyšší ceny v celém dodavatelském sektoru, většinou způsobený vysokými cenami polysilikonu. Dalšími faktory se staly vysoké ceny stříbra a hliníku, zvýšené logistické náklady a nedostatek polovodičů. Čína zůstala největším světovým producentem v dodavatelském řetězci fotovoltaiky, ale prostor získaly mimo jiné také Malajsie, Vietnam, Německo, USA, Indie, Norsko, Turecko.

Vysoké ceny polysilikonu

„Myslím, že globální výrobní kapacita polysilikonu se do konce tohoto roku ve srovnání s předchozím rokem zdvojnásobí. Věřím, že na konci příštího roku bude cena polysilikonu stabilizovaná,“ řekl Izumi Kaizuka, hlavní analytik společnosti RTS Corp.

Na konci července 2022 byla hlášená spotová cena polysilikonu 0,38 USD/kg (9,57 Kč/kg), což je nárůst z 0,29 USD/kg (7,30 Kč/kg) na konci května 2021 a z 0,10 USD/kg (2,52 Kč/kg) na konci prosince 2020.

„V roce 2022 byly zachovány vysoké ceny polysilikonu kvůli růstu poptávky a odstavení několika závodů kvůli nedostatku elektřiny v Číně,“ uvádí zpráva.

Solární průmysl spotřeboval v roce 2021 604 812 tun polysilikonu, což je nárůst z 497 300 tun v roce 2020, což v loňském roce představovalo 94 % celosvětové produkce polysilikonu. Čína byla největším světovým výrobcem polysilikonu s 623 000 tunami, následovalo Německo s 65 000 tunami a Malajsie s 3 000 tunami. Další země vstupují na trh nebo obnovují svou pozici.

„Již v Norsku jsou nějaké fronty a také v Turecku máme výrobní kapacity. Očekávám také, že Indie zvýší produkci… což by mělo trvat 2 až 3 roky,“ řekl Kaizuka. „V USA některé továrny na výrobu polysilikonu zastavily provoz, například továrna Moses Lake společnosti REC Silicon, ale nyní oznámily, že znovu zahajují výrobu solární energie. Očekává se, že americká výrobní kapacita se zvýší, takže výroba polysilikonu v USA se může stát aktivní v blízké budoucnosti."

V současné době IEA PVSP očekává, že Čína zůstane globálním největším výrobcem polysilikonu, ale s americkým zákazem dovozu produktů od Hoshine se „budoucí výrobní místa mohou změnit“, uvádí zpráva. Nedávný ujgurský zákon o prevenci nucené práce (UFLPA) „očekává také, že vyvolá nárůst americké výroby polysilikonu pro fotovoltaický sektor“.

Vyšší plátky

Globální výroba plátků dosáhla v roce 2021 233 GW. Což je 39% nárůst od roku 2020, s výrobní kapacitou 415 GW/rok, oproti 218 GW/rok v předchozím roce. Objem a výrobní kapacita polykrystalických plátků se snížila. Zatímco u monokrystalických se zvýšila „kvůli poptávce po FV modulech s vyšší účinností“.

Okamžitá cena plátků z krystalického křemíku, která se obecně řídí cenou polysilikonu, byla na konci července 2022 na 0,78 USD/kus (19,63 Kč/kus) pro pláty o průměru 158,75 mm až 161,75 mm, což je nárůst z 0,74 USD/kus (18,63 Kč/kus) v listopadu 2021 a 0,35 USD/kus (8,81 Kč/kus) v lednu 2021, podle zprávy. Větší wafery 182 mm byly za cenu 0,97 USD/kus (24,42 Kč/kus).

Minulý rok znamenal přechod na větší velikosti plátků, přičemž podíl na trhu plátků 182 mm (M10) až 210 mm (M12) vzrostl ze 4,5 % v roce 2020 na 45 % v roce 2021 na 50 % celkové produkce.

IEA PVSP očekává, že tržní podíl velkých waferů se má dále zvyšovat a že se do roku 2030 stanou hlavními produkty.

Čína vyrobila více než 97 % světových waferů a vyvezla přibližně 22,6 GW do dalších zemí vyrábějících fotovoltaické články, jako je Malajsie, Vietnam, Tchaj-wan, Thajsko, Korea a Indie. První čtyři země spolu s Norskem již mají kapacity na výrobu vody. A plány na nové výrobní kapacity oznámily také Maďarsko, Francie, Rusko, Turecko a Španělsko.

Buněčná produkce a pohyb ceny

Výroba krystalického křemíku a tenkovrstvých solárních článků dosáhla v roce 2021 přibližně 241 GW. Což je 35,4% nárůst oproti roku 2020, a globální výrobní kapacita byla přibližně 441 GW/rok.

Okamžitá cena monokrystalických-PERC článků se od července 2022 pohybovala mezi 0,155 USD/W až 0,18 USD/W (3,90 Kč/W až 4,53 Kč/W), v závislosti na velikosti plátku, nárůst z 0,12 USD/W na 0,14 USD/W (3,02 Kč/W na 3,52 Kč/W) v lednu 2021. Cenová hladina je údajně stabilní od roku Listopad 2021, s určitou pohyblivostí podle poptávky. Rostoucí ceny stříbra, řádově o 22 % v roce 2021 podle Silver Institute, také hrály roli ve vyšších cenách buněk.

Čína vyrobila 82,2 % celosvětové produkce článků. Což představuje přibližně 198 GW solárních článků v roce 2021, což je nárůst o 46,8 % ze 135 GW v roce 2021. Malajsie vyrobila 13,1 GW, Vietnam 8,8 GW, Jižní Korea 5,5 GW a Thajsko 5 W.

„Na Thajsko a Vietnam se nevztahují ochranná cla ze strany USA a výrobní kapacity v těchto zemích rostou,“ uvádí zpráva.

Evropa, Spojené státy, Indie a Japonsko také uvedly produkci, pro kterou zpráva nezahrnovala čísla.

Technologie PERC a TOPCon měly podle zprávy podíl na trhu 85 %, oproti 76 % v roce 2020. Technologie jako křemíkové heteropřechody (STJ) a zpětné kontakty si udržely podíl na trhu kolem 5 %.

Podíl bifaciálních solárních článků dosáhl celosvětově 50 %. A očekává se, že do konce roku 2022 dosáhne více než 60 %. „Jedním z důvodů tohoto růstu je, že bifaciální produkty jsou osvobozeny od amerických ochranných cel. K růstu trhu také přispělo zvýšení výkonu s jednoosým sledovačem,“ uvádí zpráva.

Výstup modulu

Celosvětová výroba fotovoltaických modulů se v roce 2021 zvýšila na 242 GW ze 178,5 GW v roce 2020. Vysoké ceny polysilikonu také zvýšily ceny modulů. V červenci 2022 se pohybovala podle zprávy průměrná spotová cena 0,256 USD/W (6,44 Kč/W) za „typický monokrystalický polysilikonový fotovoltaický modul“. V lednu 2021 se pohybovala průměrná cena 0,192 USD/W (4,82 Kč/W). Ta se v říjnu 2021 zvýšila na 0,26 USD/W (6,53 Kč/W) a v prosinci 2021 mírně klesla na 0,247 USD/W (6,21 Kč/W).

Sklo a polymerové materiály údajně také ovlivnily cenu fotovoltaických modulů. Přičemž cena skla vzrostla o 18,2 % a cena EVA (etylenvinylacetát) v srpnu 2021 vzrostla o 35 %, podle prohlášení vydaného v září 2021 pěti hlavními Čínští výrobci fotovoltaických modulů.

Čína v roce 2021 vyrobila 181,8 GW modulů a vyvezla vůbec nejvyšší množství, 98,5 GW, podle Čínské asociace fotovoltaického průmyslu. Vietnam, Malajsie, Jižní Korea a USA tvoří zbývajících pět největších výrobců modulů s výrobní kapacitou 16,4 GW, 9,1 GW, 8 GW a 6,6 GW.

Podíl krystalických křemíkových (c-Si) modulů na trhu byl v roce 2021 96,6 %, z toho monokrystalický tvořil 88,9 %. Více než 80 % fotovoltaických modulů používalo napůl řezané c-Si solární články. A také se přijala technologie fotovoltaických modulů se šindelem. Tenkovrstvé křemíkové technologie zaznamenaly v roce 2021 mírnou ztrátu podílu na trhu z 3,6 % na 3,4 %. Přičemž celosvětově se vyrobilo přibližně 8,2 GW tenkovrstvých fotovoltaických modulů, z nichž 7,9 GW vyrobila společnost First Solar.

Zpráva také obsahuje žebříček pěti největších výrobců za rok 2021 z hlediska objemu fotovoltaických článků, modulů a zásilek.

Zdroj: pv-magazine, Towpoint