Modelování ukazuje, že přesunutí pouhé jedné třetiny spotřeby elektřiny v komerčních a institucionálních budovách v Austrálii do poloviny dne, což se shoduje se špičkovou solární dodávkou, by vytvořilo téměř 12 GW nové špičkové kapacity na

Modelování ukazuje, že přesunutí pouhé jedné třetiny spotřeby elektřiny v komerčních a institucionálních budovách v Austrálii do poloviny dne, což se shoduje se špičkovou solární dodávkou, by vytvořilo téměř 12 GW nové špičkové kapacity na národním trhu s elektřinou.

Výzkumníci stojící za novým dokumentem „Budovy jako baterie“ tvrdí, že přesunutí zátěže v Austrálii do poloviny dne by ušetřilo miliardy USD ročně. Tvrdí, že by to také přidalo další špičkovou kapacitu odpovídající 52 % stávající australské flotily na výrobu uhlí. A výrazně tak snížilo emise skleníkových plynů z elektřiny v zemi.

Australský institut (TAI) a Buildings Alive připravily zprávu. Ta ukazuje, že změna načasování spotřeby elektřiny a používání budov jako tepelných baterií by mohlo výrazně zvýšit energetickou bezpečnost Austrálie. A to především s minimálními zásahy a investicemi.

Výkonný ředitel TAI Richard Denniss uvedl, že australský trh s elektřinou má „problém s nabídkou a poptávkou“ se spoustou levné, čisté obnovitelné energie uprostřed dne. A naopak velkou poptávkou na konci dne, kdy trh spoléhá na uhlí a elektřina vyrobená z plynu.

„Naštěstí pro všechny kromě vlastníků uhelných elektráren je relativně snadné přesunout velkou poptávku po elektřině z pozdního odpoledne do poloviny dne,“ řekl. ,,Náš výzkum ukazuje, že velké komerční budovy jsou zvláště dobré v tom, že přesouvají svou denní poptávku po elektřině. A to proto, aby lépe využily levnou, čistou energii, která je uprostřed dne tak hojná."

Nový dokument „Budovy jako baterie“

Noviny citují příklad velké kancelářské věže v Sydney, kde se správcům budovy řeklo, že poptávka po elektřině se pravděpodobně extrémně zvýší v horkém letním dni v roce 2019. V reakci na to se vnitřní nastavená teplota budovy snížila o 1 stupeň od 8:30 do 14:00. Čísla ukazují, že budova spotřebovala více elektřiny dříve během dne a snížila tak spotřebu o 200 kW oproti předpovědím od 14:00 do 18:00.

,,Budova efektivně fungovala jako baterie s kapacitou nejméně 800 kWh," uvádí zpráva. „Odhadujeme, že to vedlo k úspoře 1 700 Kč a 221 kg emisí CO₂ za pouhý jeden den v jedné jediné budově. Baterie této velikosti by stála přibližně 8 mil. Kč. Extrapolací napříč Austrálií, pokud by se 33 % energetických budov využívaných v pozdním létě v létě přesunulo do poloviny dne. To by přineslo novou špičkovou kapacitu na trhu s energií téměř 12 GW.“

Zpráva uvádí, že pokud se tento rok zahájí vládní program rozvoje strany poptávky na národním trhu s elektřinou, může se do roku 2025 zorganizovat přesun zátěže ve 30 % australských institucionálních kancelářských budov. Přičemž v roce 2027 by to mohlo být až 90 %.

Výzkumníci uvedli, že takový program, který by do konce roku 2026 dodal přibližně 2,6 GW flexibilní kapacity, by mohl být zajištěn relativně malými změnami v postupech správy budov. Jako je např. chlazení velkých kancelářských budov dříve během dne a následné povolení jejich teploty. A to proto, aby se během odpoledne vrátily na normální úroveň.

Přijetí nových technologií

Výzkumníci varovali, že budou nutné změny v politice a regulaci. A to proto, protože současné systémy hodnocení účinnosti brzdí přijetí nových technologií tím, že nerozpoznají finanční, emisní a síťový stabilizační potenciál inteligentních budov s interaktivní sítí.

Generální ředitel společnosti Buildings Alive Craig Roussac uvedl, že řešení tohoto problému již existují. A země je jen potřebuje začít používat.

„Pokud nevyužijeme potenciál inteligentních budov s interaktivní sítí, Australané za to zaplatí vyššími náklady na sítě. Dále dražší elektřinou a zejména zvýšeným znečištěním uhlíkem,“ řekl. „Austrálie měla v minulosti přední světové systémy hodnocení účinnosti budov, ale ty se nevyvíjely. Většina budov dokáže zdvojnásobit svou spotřebu energie v době, kdy se jí jeví dostatek. A naopak snížit ji na polovinu, když se sítě zdají omezené. Toto je masivní služba, kterou mohou nabídnout.”

Zpráva doporučuje řadu politik na podporu přesunu zátěže a reakce na poptávku. Včetně toho, aby NABERS vyvinul a zavedl aktualizovaný systém hodnocení účinnosti budov, který rozpozná potenciál těchto opatření.

Výzkumníci také uvedli, že vlády by měly zavést flexibilitu poptávky ve svých vlastních budovách. A zároveň taky spolupracovat s energetickými inovátory a sektorem nemovitostí na urychlení rozvoje přesunu zátěže a širší odezvy poptávky. Řekli také, že federální vládní agentury ARENA a CEFC mohou pomoci tím, že zažádají o návrhy souvisejících projektů. A to prostřednictvím zvýhodněného financování.

Zpráva uvádí, že by bylo nutné, aby operátor trhu s elektřinou, regulační orgány a tvůrci pravidel zajistili, že přesouvání zátěže může konkurovat na velkoobchodním trhu odezvy na poptávku.

Zdroj: pv-magazine, Vapol