BloombergNEF (BNEF) nastínil možný plán přechodu výroby elektřiny největší uhelné elektrárny v Evropské Unii v polském Belchatowě. Uvedla, že 5 GW solárních a 5,7 GW větrných elektráren by v optimálním scénáři mohlo do roku 2036

BloombergNEF (BNEF) nastínil možný plán přechodu výroby elektřiny největší uhelné elektrárny v Evropské Unii v polském Belchatowě. Uvedla, že 5 GW solárních a 5,7 GW větrných elektráren by v optimálním scénáři mohlo do roku 2036 nahradit 80 % výrobní kapacity hnědého uhlí v Belchatowě.

BNEF a očekávání

Společnost BNEF zkoumala proveditelnost postupného přechodu od výroby elektřiny z hnědého uhlí v polské uhelné elektrárně Belchatow. Ráda by změnu vedla ke kombinaci obnovitelných zdrojů, skladovací a nízkouhlíkové tepelné kapacity. Tato elektrárna je největším zařízením tohoto typu v Evropě a šestým největším na světě.

Ve svém optimálním scénáři BNEF uvedl, že 5 GW solární energie, 5,7 GW větrné energie, 1 GW skladovací kapacity a 0,1 GW tepelné kapacity by mohly nahradit 80 % výrobní kapacity elektrárny Belchatow. Výrobní kapacita elektrárny činila v roce 2021 5,1 GW.

Výhodná výroba

BNEF při své analýze vycházel z místních povětrnostních podmínek a dostupnosti půdy. Uvedl, že tato kombinace by přinesla nejvyšší ekonomickou hodnotu. V Polsku je údajně elektřina vyrobená z fotovoltaiky přibližně o 50 % levnější než z hnědého uhlí.

"Analýza BNEF zjistila, že nejlevnějšího mixu elektřiny v Polsku lze dosáhnout, pokud větrná a solární energie tvoří většinu celkové výroby. Dražší elektřina vzniká, když flexibilní technologie vyrábějí pouze několik hodin nebo dnů, kdy je výkon větrné a solární energie nízký," uvedla společnost.

Uvedla také, že kombinace solární a větrné energie má potenciál vytvořit lepší celkový výrobní profil než každá z technologií samostatně.

"Solární a větrná energie v regionu často vyrábí v různých časech a vzájemně se doplňují," uvedla Felicia Aminoffová, analytička transformace energetiky ve společnosti BNEF a hlavní autorka zprávy.

Spotřeba půdy a pokles uhlí

Největší výzvou pro optimální scénář z hlediska solární energie je její značná spotřeba půdy. Aby se dalo instalovat 5 GW fotovoltaických elektráren, musela by být půda v Belchatowě rekultivována. A to z toho důvodu, že hnědouhelná pole se po ukončení těžby zaplaví vodou. V případě scénáře "s omezeným využíváním půdy" BNEF odhaduje, že 3,6 GW solární, 2,9 GW větrné a 1,5 GW tepelné kapacity by mohlo nahradit 80 % celkové výroby elektrárny, (vychází se z úrovně roku 2021).

BNEF uvedl, že výroba polského hnědého uhlí klesne v letech 2021-2030 o 75 % a tento zdroj se pravděpodobně vyčerpá do roku 2036. To donutí elektrárnu k uzavření, pokud nepřejde na jiné zdroje energie.

Další alternativy podle BNEF

Zpráva se rovněž zabývá technologiemi, které by se mohly v Belchatowě prosadit po roce 2030. A to včetně zeleného vodíku, plovoucí solární energie, přečerpávacích vodních elektráren a malých jaderných reaktorů (SMR).

"Výstavba nových nízkoemisních zdrojů v regionu Bełchatów se musí zahájit co nejdříve, aby se zachovala bezpečnost dodávek energie na vysoké úrovni a aby se snížily ceny elektřiny," uvedla Joanna Maćkowiak-Pandera, generální ředitelka společnosti Forum Energii.

Zdroje: pv-magazine, Top-Nosiče